Internet věcí (IoT) se rychle rozvíjí, což dokládá několik zajímavých čísel, např. podle IDC dosáhnout do roku 2020 investice do IoT jednoho biliónu USD. Společnost Ericsson očekává, že díky zavádění technologií 5G by měl do roku 2023 dosáhnout počet zařízení IoT připojených k mobilním sítím 3,5 miliardy a DBS Asian Insight předpovídá, že v roce 2019 vzroste využívání služeb a zařízení IoT o 18–20 %.
V roce 2019 bude i nadále jednou z největších bariér zavádění IoT zajištění odpovídající bezpečnosti. Nebezpečné komponenty, běžně šířený malware a málo účinné pokusy o využití tradičních bezpečnostních opatření v sítích IoT představují obrovské výzvy pro všechny potenciální uživatele IoT. Navíc s ohledem na rozvoj IoT také hackeři rozhodně nespí, přizpůsobují a inovují své útoky a hackerské nástroje, které bude mnohem složitější a obtížnější odhalovat a reagovat na ně. Předpokládá se výrazný nárůst útoků v oblasti dodavatelských řetězců, IoT botnetů a těžby kryptoměn.
Očekává se, že se výrobci zařízení v roce 2019 zaměří více na zabezpečení, ale počet i rozsah útoků bude nadále růst. Společnost Microsoft uvedla, že více než 90 % uživatelů požaduje, aby výrobci vylepšili své bezpečnostní procedury a 74 % je ochotno si za produkt s dodatečným zabezpečení připlatit. Tento požadavek povede k dalším inovacím zabezpečení a širšímu zavádění důvěryhodných hardwarových a softwarových systémů. To bude výrobce také více nutit, aby přijímali a dodržovali doporučení průmyslu pro správu dat a ochranu soukromí a více informovali o managementu zabezpečení dodavatelského řetězce apod. Výrobci se také budou snažit zahrnout bug bounty programy (za nahlášení zjištěných bezpečnostních zranitelností lze získat odměnu) a speciální programy pro zveřejňování vyráběných a nasazených zařízení s cílem zlepšit bezpečnost svých produktů.
Mimoto uživatelé budou věnovat více pozornosti zabezpečení IoT a přijímat procesy a technologie, které jim usnadní správu zabezpečení v prostředí IoT – kombinace cloudu, zařízení, mobilního připojení, edge computingu apod. Například budou využívat monitorovací systémy a platformy IoT pro lepší zviditelnění a management, technologie pro ochranu dat pro lepší zabezpečení a ochranu soukromí či technologie pro ochranu cloudu a pro aktivní detekci hrozeb.
Uživatelé a výrobci budou navíc rovněž významně investovat do technologií, které jim pomohou při určování vyspělosti jejich bezpečnostních programů. Společnosti se budou také zabývat pojištění kybernetických rizik, aby ochránili své podnikání přes masivními kybernetickými útoky.
Mimoto, jak se inovace a přijímání bezpečnostních produktů a služeb v oblasti IoT urychluje, stimuluje to rozvoj dalších technologií jako je strojové učení, umělá inteligence či blockchain, které jsou v bezpečnostních produktech často využívány a pomáhají při zajištění důvěryhodnosti, detekci hrozeb a správě dat a zařízení. Nakonec je třeba zmínit, že k efektivnímu uplatňování vládní legislativy v oblasti kybernetické bezpečnosti, je třeba také vybudovat kulturu společné odpovědnosti za ochranu prostředí IoT.
Zdroj: TechTarget
