Slouží totiž jako platforma pro městské inovace, na kterou se sjeli špičkoví představitelé z těch nejinovativnějších společností, zástupci samospráv a vládních i nevládních organizací.
Za Svaz měst a obcí ČR se ho zúčastnili předseda výboru DSO SMO ČR a starosta obce Vestec Tibor Švec, předseda výboru městských částí SMO a starosta městské části Slezská Ostrava Richard Vereš, za kancelář Svazu pak výkonná ředitelka SMO ČR Radka Vladyková a Monika Štěpánová, ředitelka sekce regionálního rozvoje, zahraničních vztahů a projektů.
Na pozvání společnosti Asekol se tak zástupci delegace SMO ČR měli možnost seznámit se s chytrými řešeními, která tuto novou technologickou dobu utvářejí, a diskutovat o nich.
Veletrh ukázal, jak nástup nové éry měst s umělou inteligencí a designem založeným na datech, dekarbonizovanými špičkovými technologiemi, infrastrukturou a budovami s nulovou čistou spotřebou a novými možnostmi mobility může vypadat. Tento vývoj mění podobu městského plánování a do centra všech agend by měl stavět spolupráci, etické technologie, společenskou odpovědnost, citlivost k životnímu prostředí a potřeby občanů ve městě žijících.
Součástí veletrhu Smart City Expo 2023 byly tři souběžné akce zaměřené na klíčové městské výzvy. Patřila k nim platforma pro udržitelnou a inteligentní městskou mobilitu, celosvětová akce posilující ekologickou a digitální přeměnu budov a městské infrastruktury a celosvětový summit věnovaný podpoře a rozvoji potenciálu modré ekonomiky. Představil především technologie v těchto oblastech:
● Řešení pro inteligentní mobilitu: Technologie, které optimalizují dopravní tok, podporují udržitelný rozvoj a zlepšují kvalitu dopravy, možnosti dopravy, jako jsou elektromobily a jízdní kola, a zlepšují veřejnou dopravu a také systémy veřejné dopravy.
● Energeticky účinná řešení: Technologie, které snižují spotřebu energie v budovách a infrastruktuře, podporují obnovitelné zdroje energie a optimalizují hospodaření s energií a energetickými systémy.
● Správa založená na datech: Technologie, které shromažďují, analyzují a využívají data pro rozhodování, zlepšují poskytování služeb a podporují zapojení občanů.
● Platformy zaměřené na komunikaci s občany: Technologie, které občanům poskytují snadný přístup k informacím, službám a možnostem zapojení, podpora jejich účasti při rozhodovacích procesech.
Na veletrhu byly představeny také konkrétní příklady uvedení technologií pro chytrá města: Například Kodaň přijala ekologickou dopravní strategii s cyklistickou infrastrukturou, nabíjecími stanicemi pro elektromobily a také se zaměřením na čtvrti přátelské k chodcům. Oslo, které přijalo závazek, že se do roku 2030 stane uhlíkově neutrálním městem, a využívá k tomu inteligentní sítě, obnovitelné zdroje energie a energeticky účinné budovy. Místo konání, město Barcelona zavedlo inteligentní parkovací systém, který navádí na řidiče na volná parkovací místa, a tím snižuje dopravní zácpy a zlepšuje plynulost dopravy. Velmi zajímavý je také příklad Singapuru, který vyvinul komplexní platformu inteligentního města, která integruje data z různých zdrojů, aby optimalizovala dopravní toky, řídila spotřebu energie a zlepšila veřejné služby.
S velkým zájmem delegace se setkaly například inovativní řešení pro nabíječky na elektromobily ve veřejném prostoru od estonského start upu v rámci společné prezentace severských a pobaltských zemí nebo vysoce automatizované shuttle autobusy společnosti LivingLAPT, která je financována z EIT Mobility Programu Evropské unie. Na setkání se zástupci britských firem se delegace seznámila také s britským projektem Catapult. Tento projekt se zabývá urychlováním inovací v oblasti chytrých měst, dopravy a míst. Poskytuje „inovace jako služby“ pro veřejné orgány, podniky a poskytovatele infrastruktury, aby urychlil transformaci měst a způsob, jakým v nich lidé žijí, pracují a cestují.
Česká republika zde zastoupena nebyla, a to přesto, že české firmy i města mají co nabídnout – většina technologií byla přítomným starostům známa. A tak je alespoň potěšilo setkání se známými tvářemi, například se zástupci Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT v Praze.
Zdroj: SMOCR
