Společnost Bain & Company varuje, že tradiční systémy průmyslového řízení ztrácejí svou ústřední roli, zatímco umělá inteligence a chytrá zařízení proměňují ekonomické prostředí. Do roku 2030 bude software, pracovní postupy založené na AI a inteligentní zařízení v terénu představovat hlavní podíl průmyslových zisků.
Společnost Bain & Company zveřejnila obsáhlou zprávu před konáním veletrhu Hannover Messe o stavu Průmyslu 4.0 v éře umělé inteligence. Uvádí v ní, že systémy průmyslového řízení, do kterých podniky tradičně investovaly většinu rozpočtů na inovace, narazily na své limity a změnily se také jejich ekonomické priority. AI zvýšila laťku a způsobila, že postupné zvyšování produkce, kterého se dosahovalo modernizací řídicích systémů, vypadá ve srovnání s novou hodnotou, kterou slibuje průmyslová AI, jako nedostatečné.
Průmyslové podniky se podle zprávy plně zaměřují na AI. Zároveň se v širokém smyslu orientují na IoT formou „chytrých zařízení v terénu“ (např. „senzory, akční členy, pohony, roboty, dopravníky a strojové vidění“); tak tomu ostatně bylo již řadu let. Odklon od řídicího hardwaru – programovatelných automatů (PLC), distribuovaných řídicích systémů (DCS), I/O modulů, systémů SCADA a proprietárního softwaru – způsobí, že stará „pyramida“ zisků změní tvar na „přesýpací hodiny“, kde bude střední řídicí vrstva pod tlakem.
Mezitím se horní softwarová vrstva v příštích několika letech rozšíří, aby reflektovala nové finanční toky spojené s AI. Do roku 2030 bude více než 80 procent průmyslových „ziskových fondů“ (investice podniků / zisky dodavatelů) soustředěno na dvou koncích této hodnotové mapy ve tvaru přesýpacích hodin, což ukazuje na investice do různých úrovní průmyslového technologického stacku. Více než polovina výdajů půjde do softwaru pro správu dat v horní vrstvě, který bude řídit a optimalizovat toky dat v procesech využívajících AI. Tento software podle zprávy rychle škáluje a přináší vysoké marže.
Dalších 25–30 procent výdajů bude směřovat do polních zařízení, která jsou většinou označována jako „chytrá“ a jsou neustále připojená. Ve zprávě se píše: „Hodnota se koncentruje do softwaru, datových platforem a pracovních postupů využívajících AI. Tyto [horní] vrstvy škálují rychleji, přinášejí vyšší marže a jejich hodnota roste s tím, jak se hromadí data a případy užití… Na spodní úrovni se hodnota opět objevuje v chytrých polních zařízeních… [která] již nejsou pasivními koncovými body. Díky integrované inteligenci, konektivitě a edge computingu generují data, provádějí rozhodnutí a neustále zlepšují výkonnost.“
„Tradiční řídicí vrstva uprostřed… zůstává nezbytnou, ale je stále obtížnější ji škálovat a odlišit. Noví účastníci trhu snižují marže tím, že přesouvají hodnotu od těchto základních řídicích prvků… Většina průmyslových zisků bude plynout do obou konců těchto přesýpacích hodin, pryč od středu.“
Zpráva uvádí, že řešení využívající AI by mohla do roku 2030 samostatně odemknout až 70 miliard dolarů v „nové tržní hodnotě“.
Nejrychleji rostoucím podsegmentem pro nové technologie související s AI je software pro „řízení výroby“, jehož hodnota do roku 2030 dosáhne 31 miliard dolarů.
Bez ohledu na čísla je vzorec jasný: umělá inteligence a její schopnost vnímání a vyvozování závěrů pohlcují a rozšiřují tradiční investiční toky v klešťovém pohybu. Bain uvádí, že tento posun je již nyní nejjasněji patrný v „hybridních průmyslových vertikálách“, které kombinují prvky procesní výroby a diskrétní výroby. Jsou to zejména farmaceutický průmysl a výroba potravin a nápojů, které budou na automatizaci vyčleňovat vyšší podíl výdajů.
„AI již není faktorem odlišení – je nezbytnou podmínkou pro přístup na trh… Většina hodnoty se zhmotní v příštích jednom až pěti letech, což ponechává jen malý prostor pro postupné nebo experimentální přístupy,“ uvádí zpráva.
Zdroj: rcrwireless.com
