Rozhovor s profesorem Svítkem o budování chytrých měst

Smart City #IoT

Co je vlastně Czech Smart City Cluster? Jak byste to přiblížil čtenářům, kteří o tom prozatím neslyšeli?

Miroslav Svítek
prof. Dr. Ing. Miroslav Svítek, dr. h. c.

Problematika chytrých měst (Smart Cities) je komplexním oborem, který není možno pokrýt jedním odborníkem ani jednou jakkoli velkou firmou. Je proto nutná kooperace mezi různými profesemi, která vyžaduje vzájemné pochopení různých úhlů pohledu na danou problematiku. Jinak se na chytré město dívá právník, ekonom, stavař, architekt, informatik, atd.

Czech Smart City Cluster sdružuje organizace různého zaměření a snaží se o jejich vzájemnou koordinaci, aby docházelo k synergickému rozvoji oboru chytrých měst a společnými silami bylo dosaženo očekávaného cíle, kterým je zvýšení kvality života občanů našich měst. Chytrá řešení musí činit města humánnějšími, a ne pouze technologicky pokročilými.

Kolik subjektů mezi členy Czech smart city cluster patří? A jaké to například jsou?

Czech Smart City Cluster logo #AVERIANEWSJako zástupce akademické sféry mě těší, že máme mezi členy dvanácti významných českých univerzit, které představují regionální znalostní centra, protože sídlí ve významných českých městech. Komerční organizace zastupují různé sektory, jako jsou například energetika (ČEZ EESCO, e-ON, OMEXON), doprava (SmartPlan), bankovnictví (ČSOB, Česká Spořitelna), dodavatelé technologií (Schneider Electric), telekomunikační operátoři (T-mobile, České Radiokomunikace), IT firmy (VISA, ČD Telematika), právní kanceláře (ROWAN), konzultační firmy (EY, Artur D Little), inovační centra (SIC, ICUK, eTIK), atd.

Zároveň má klastr uzavřenou celou řadu memorand o spolupráci s konkrétními městy. Rád bych také zmínil spolupráci se Svazem měst a obcí ČR (SMO ČR), kde vzniká Strategický rámec SMO pro oblast Smart City.

Postupně tak vzniká národní platforma pro komunikaci mezi třemi klíčovými pilíři chytrých měst: státní správou a veřejnou samosprávou, univerzitami a výzkumnými organizacemi a v neposlední řadě průmyslovými partnery. Toto propojení je dle mého názoru podmínkou pro další rozvoj chytrých měst v ČR.

Jak byste definoval chytrá města? Co by jim nemělo chybět? Hrají hlavní roli moderní technologie, nebo to není jen o tom?

Problematika chytrých měst představuje nový způsob managementu měst s pomocí dostupných znalostí a technologií, které byly do nedávné doby nepředstavitelné. Technologie lze koupit, ale systém chytrého města ne – ten se musí léta budovat s ohledem na specifika daného území, jeho historii, kulturní tradice a také ekonomické možnosti konkrétního města. Na základě vzájemných diskusí vznikla v rámci našeho klastru metodika, jak by se měla chytrá města postupně budovat.

Kolik je takových chytrých měst u nás v Česku? Jak jsme na tom ve srovnání se světem?

Česká republika je na začátku dlouhé cesty. Existují dílčí realizace – například poskytování otevřených dat, chytré osvětlení, energeticky efektivní budovy, dopravně-řídicí systémy. Řada měst má velmi dobře zpracované koncepce rozvoje včetně akčních plánů a dokonce i sledují indikátory chytrosti svého města. Myslím si, že ve srovnání se světem na tom vůbec nejsme špatně v inovačních myšlenkách, výzkumných projektech nebo pilotních ověřeních. Velké slabiny vidím v následném plošném nasazení a v praktickém využívání těchto řešení, což většinou vyžaduje změnu stávajících přístupů.

U jakých světových měst bychom se mohli inspirovat?

Například v Berlíně vznikla živá laboratoř EUREF, kde jsou vyvíjena a prakticky zkoušena nová řešení v reálném provozu. Amsterodam vytvořil znalostní centrum, kde je možné sledovat konkrétní grafy, publikace a výsledky každého chytrého projektu. Ve Vídni mě zaujala propracovaná komunikace vedení města s jeho občany i ambiciózní projekty typu nové chytré čtvrti Aspern. Díky projektům v Barceloně vznikla celá řada technických standardů. Londýn je například ukázkou chytrého řešení odpadů. Takto bychom mohli pokračovat dále a dále. V zahraničí se můžeme inspirovat, ale konkrétní řešení nelze převzít, protože je nutno ho zasadit do národního legislativního rámce.

Významnou problematikou ve městech je mobilita. Existují nějaké systémy, které umožňují například vytvořit lepší průjezdnost? Fungují i u nás v České republice?

Systémy řízení městské dopravy již dnes využívají celou řadu senzorů počínaje fyzickými detektory, kamerami a konče zpracováváním kosmických snímků. Je třeba upozornit, že i vlastní vozidlo či mobilní telefon se v tomto konceptu stávají inteligentním senzorem poskytujícím důležitá data. Řízení dopravy se tak z původních předpřipravených plánů posouvá směrem k adaptivním řídicím systémům zajištujícím koordinaci celé městské oblasti. Pro ověření různých řídicích strategií se s úspěchem využívají mikroskopické simulace.

Řízení městské dopravy bude stále více záviset na různých modelech sdílení dopravních prostředků, jako jsou bikesharing (sdílení jízdních kol), carsharing (sdílení osobních vozidel), nebo taxi-sharing (sdílení taxislužby).

V budoucí veřejné dopravě bude mít nezastupitelnou roli elektromobilita chápána v širším slova smyslu a to včetně tramvají, trolejbusů i využití (vodíkových i jiných) palivových článků, protože se při ní vytváří minimální lokální znečištění a to včetně nanočástic, které se ukazují pro zdraví člověka velmi škodlivé.

Budoucí uživatel bude využívat dopravní systém města jako službu mobility (MaaS – Mobility as a Service), pro kterou bude požadovat určitou kvalitu, obdobným způsobem jako je tomu dnes u telekomunikačních služeb. Pro garanci těchto parametrů bude možno používat chytré telefony, pomocí nichž lze optimalizovat jednotlivé trasy včetně mobilních plateb za tyto služby.

Jak se smart city může projevit například ve zdravotnictví nebo v oblasti vzdělávání?

Chytré zdravotnictví je založeno na dostupnosti zdravotních dat k dané osobě. Stávajícím trendem je kontinuální monitorování pacientů a na základě těchto informací včasná reakce na případné kritické situace. Velmi zajímavá je integrace těchto zdravotních systémů do celkového konceptu chytrého města například s ohledem na čas dojezdu záchranných vozidel k pacientovi.

Podobně chytré vzdělávání je založeno na personalizované výuce, neboť každý student je jiný a jinak přijímá informace. Za pomoci nových technologií je například snímán obličej studenta a dle výrazu jeho tváře systém automaticky mění vzdělávací plán tak, aby student co nejlépe vstřebal prezentované informace. Tyto metody mají velký úspěch zejména ve výuce cizích jazyků.

Jsou chytrá řešení zajímavá i pro menší města? V čem?

Největší potenciál pro menší města vidím v oblasti dopravy, poté v energetice a také v životním prostředí. Díky zvyšující se životní úrovni má dnes mnoho rodin dvě a více aut. Dopravní infrastruktura těchto měst není připravena na takovýto nárůst dopravního provozu, a proto je zde velký prostor pro nová inovativní řešení.

Co chytrá řešení a životní prostředí? Dá se smart technologiemi řešit například nedostatek vody či jiné ekologické problémy?

Velkým fenoménem chytrých měst se postupně stává posílení odolnosti (resilience) města proti různým přírodním katastrofám, teroristickým útokům, ale i kybernetickým atakům nebo výpadku elektrické energie (black-out). Nové technologie umožňují kvalitnější prevenci na základě lepšího porozumění jednotlivým procesům ve městě, ale i vhodné, pokud možno optimální zásahy v případě vzniku těchto mimořádných situací.

Voda je z hlediska bezpečnosti měst nejcitlivější komoditou a je třeba se této oblasti náležitě věnovat. Řada zahraničních měst již řeší, jak s vodou hospodařit a jak jí optimálně využívat. My to ještě neumíme, protože jsme k tomu doposud nebyli nuceni. Přichází ale doba, kdy je třeba se tímto tématem v rámci chytrých měst vážně zabývat.

Znamenají chytrá řešení pro město velkou investici? A vrátí se jim to?

V rámci problematiky chytrých měst je třeba společně přemýšlet o netradičních obchodních modelech. Ukázkou může být např. metoda EPC (Energy Performance Contracting) pro efektivní realizaci úsporných opatření. Vybraný dodavatel připraví analýzu stávajícího stavu např. městských budov a navrhne technické řešení, jak dosáhnout požadovaných úspor. Investice do technologického řešení jsou financovány ze zdrojů dodavatele. Dodavatel je následně placen z dosažených úspor. Většinou to vychází tak, že po pár letech město dodavateli splatí jeho část a v dalších letech na úsporách už jen vydělává. Po celou dobu realizace projektu je nižší spotřeba energie, což má kladný dopad na životní prostředí.

Co podle vás městům v Česku chybí?

Problémem českých měst je resortismus, kdy je složité se domluvit na jednotném konceptu napříč různými oblastmi zájmu, zejména pokud každý sektor je řízen jinou politickou stranou. Z technického hlediska má každý prvek městského ekosystému svoji inteligenci, ať jde o lavičky, popelnice, veřejné osvětlení, atd. To ještě neznamená, že sami tyto prvky tvoří chytré město. Teprve když dojde k jejich vzájemnému propojení, které musí být napříč sektory, můžeme hovořit o chytrých řešeních. Zajištění této horizontální spolupráce je nutnou podmínkou dalšího rozvoje chytrých měst v naší zemi.

Související příspěvky

Leave a Comment