Každý, kdo se alespoň trochu zajímá o Internet věcí, jistě četl různé statistické předpovědi, např. že do roku 2025 bude připojeno k internetu 73 miliard zařízení nebo že příjmy za nákup těchto zařízení v roce 2020 dosáhnou 1,6 bilionu dolarů. Problém je, že tato čísla mohou být poněkud dezorientující a je třeba brát v úvahu, že nemusí vycházet z úplně reálných předpokladu a jejich přesnost je tak říkajíc pofidérní.
Každá technologie má své výhody a nevýhody a Internet věcí není výjimkou. Využití IoT není vhodné pro každý případ, o čemž se nás snaží přesvědčit některé reklamy ve snaze, že ukázat nám, že to prostě musíme mít. Využití IoT je spíše nastavení toho „správného“ technologického mixu, tj. o vyvážení kompromisů mezi různými možnostmi. S nástupem mobilních systémů 5G, které spojují široký rozsah nových rádiových technologií, se leccos změní, protože tolika kompromisů již nebude třeba. Sítě 5G ve spojení s dalšími buňkovými technologiemi se stanou základem pro novou generaci IoT, tj. skutečný masivní IoT.
Při návrhu systémů IoT bylo obvykle nutné přijmout určité kompromisy mezi výkonovými parametry jako přenosová kapacita, dosah a latence a požadavky na spotřebu, velikost a cenu řešení. Výkonnější řešení má vyšší spotřebu a velikost a je dražší, naproti tomu v případě aplikací s nízkou spotřebou je problém s výkonností a dosahem.
Zavedení mobilní technologií LTE-M a NB-IoT však přináší nové možnosti. Tyto technologie umožňují mnohem lepší výkonovou účinnost a dosah, než bylo v mobilních sítích dříve možné a dalšími výhodami jsou lepší mobilita a výkonnost a nižší latence. To operátorům dovoluje snížit náklady za instalaci a koncová zařízení a celkově poskytovat lepších pokrytí a výkonnost sítě pro široký rozsah aplikací.
Mobilní sítě tak mohou konkurovat sítím LPWAN, které se vyznačují především velkým dosahem, malou velikostí uživatelských modulů, nízkou spotřebou a nízkými náklady. Moduly pro 2G (EC GSM) jsou k dispozici na 2 dolary a NB-IoT za 3 dolary, přičemž ještě před nedávnem se ceny ve Velké Británii pohybovaly mezi 12 až 17 dolary.
Integrace stávajících technologií do 5G přinese nové možnosti pro řízení sítí a nabídne zcela nové možnosti pro uživatele IoT. Například sítě 5G mohou podporovat uspořádání inteligencích zařízení v mesh topologii sítě, takže jednotlivé koncové body IoT nemusí komunikovat přímo se základnovou stanicí, ale budou se moci připojovat přes další koncová zařízení v síti. To je výhodné pro aplikace v náročných prostředích jako ropné plošiny nebo místa s horším pokrytím jako sklepy, protože i zde bude možné poskytovat vysokorychlostní přenos pro aplikace s vysokými nároky na přenosovou kapacitu jako prediktivní údržba nebo nástroje umělé inteligence.
Mobilní technologie, které připravují cestu k 5G, nenahradí stávající komunikační technologie, ale rozšíří jejich možnosti, takže v rámci jedné sítě bude možné efektivně poskytovat široký rozsah služeb od aplikací s minimálními nároky na přenosovou kapacitu až po vysokorychlostní aplikace s nízkou latencí. Díky tomu bude možné pokrýt požadavky širokého spektra aplikací IoT.
Doposud měli uživatelé v oblasti nízkorychlostních aplikací jen pár možností, přičemž jednou z nich jsou technologie LPWAN. Lze očekávat, že přidání levného nízkorychlostního mobilního řešení bude stimulovat přijetí IoT v průmyslových oblastech, kde byla penetrace nízká. Aplikace pro monitorování infrastruktury jako potrubí nebo větrné turbíny nevyžadují obvykle přenos velkého množství dat, takže připojení prostřednictvím mobilní sítě není nákladově efektivní a není tedy historicky dobrou volbou. Je obtížné vybudovat WAN pokrývající rozsáhlé území, ve které je tato infrastruktura nasazená. Nové mobilní technologie dovolují tento problém elegantně vyřešit díky levnější komunikaci s menším modulům.
Na druhé straně 5G připojení s nízkou latencí a vysokou přenosovou rychlostí otevírá nové možnosti pro aplikace s vysokými nároky na přenosovou kapacitu. To se týká zejména aplikací virtuální a rozšířené reality, které byly dříve závislé na WiFi nebo kabelovém připojení k internetu. Díky využití mobilní sítě lze uživatelům nabídnout nové užitné hodnoty. Například ve stavebnictví, každý jeřáb potřebuje v kabině vyškoleného operátory, ale době boomu může být obtížné najít kvalifikované pracovníky. Sítě 5G lze díky možnosti vysoké přenosové rychlosti a nízké latence využít pro připojení jeřábů, které mohou operátoři bez problémů ovládat z lokalit vzdálených stovky kilometrů.
Dalším zajímavým případem použití jsou připojená vozidla. Většina technologií vozidel s autonomním řízením dnes zahrnuje senzory, které poskytují data z prostředí okolo a uvnitř vozidla. Toto uspořádání vozidlu umožňuje orientovat se v okolním prostředí, nicméně z hlediska komunikace je to „jednosměrná ulice“, protože vozidlo nemůže s tímto prostředím komunikovat nebo ho ovlivňovat. Ovšem vysokorychlostní komunikace 5G právě toto umožňuje, aby bylo možné vozidla nejenom řídit, ale také v reálném času komunikovat s okolním prostředím jako silníce, pouliční osvětlení, parkoviště či dokonce s dalšími vozidly na silnici. To zásadně změní způsob, jakým se pohybujeme.
Nové mobilní technologie dovolují nasazení mnohem většího počtu zařízení ve stávajících aplikacích i zcela nové aplikace a vytvořit skuteční masivní IoT, který mnohem více odpovídat analytickým predikcím a předpovědím. Například někteří analytici předpovídají, že IoT prostřednictvím sítí 5G bude v mobilních sítích generovat tisíckrát více dat než dříve.
Je tedy čas zamyslet se, co může masivní IoT znamenat pro vás. Jak vypadá svět s masivním IoT – zařízení IoT v každé lokalitě? Co to bude znamenat pro vaše podnikání? Pomůže vám to zvýšit provozní efektivitu? Lepší spojení se zákazníky? Nebo nabídnout úplně nové služby? Odpovědi na tyto otázky jsou klíčem k tomu, abychom byli zítra připraveni na masivní IoT.
Helena Lisachuk, Deloitte Consulting BV
Zdroj: IoT Agenda
