Cílem analýzy bylo zmapovat aktuální stav a míru zapojení jednotlivých krajů, krajských měst a bývalých okresních měst do konceptu Smart City/Smart Region.
Smart Cities jsou už realizovány v mnoha zemích v západní Evropě (Skandinávie, Nizozemsko, Rakousko, Itálie). Zajímavé však je, že fenomén Smart City se netýká pouze velkých měst, ale v masové míře zasáhl i města střední, a dokonce i obce menší velikosti. Dobrým příkladem komplexního přístupu k otázkám Smart City ze strany státu a jednotlivých spolkových zemí je Rakousko. Příklady z Rakouska ukazují, že cesta k prosazování myšlenek a projektů Smart Cities je dlouhodobým procesem kultivace jak na úrovni veřejné správy a samosprávy, tak i občanů a také podnikatelského sektoru. Nezastupitelnou roli zde hraje motivační a metodická role na státní či regionální úrovni, která by měla být jedním z důležitých faktorů přispívajících k šíření myšlenek Smart Cities i v České republice.
Aplikace v oblasti otevřených dat
V konceptu chytrých měst hrají velmi důležitou roli data, která pocházejí z celé řady zdrojů a jsou využitelná pro nejrůznější účely. Specifickým typem dat jsou otevřená data, která jsou veřejná, zabezpečená městem, dostupná ve strojově čitelném formátu, dostupná prostřednictvím otevřené licence vlastníkem a dostupná bezplatně. Inspirativní v této oblasti mohou být především Helsinky, které nabízejí přes 200 aplikací nad svými otevřenými daty. Příklady těchto aplikací zahrnují dopravní předpovědi, prezentaci nejkrásnějších míst, podporu cyklistiky, vizualizaci rozvoje města, prezentaci výsledků voleb, vyhledávání událostí, přihlašování do škol, rezervaci veřejných prostor, hledání nejlepších oblastí k bydlení, parkování, podporu obchodních kontrol apod.
Provázanost implementace konceptu Smart a RIS3
V osmi ze 13 krajů ČR je strategie konceptu Smart provázána, ať už plně nebo v omezené míře, s regionálními inovačními strategiemi, které vycházejí z Národní výzkumné a inovační strategie (RIS3). Plnou provázanost konceptu Smart na RIS3 deklarovaly kraje Liberecký, Pardubický, Královéhradecký a Karlovarský. Pokud jde o krajská města, pouze čtyři z nich uvádějí, že mají svou strategii implementace konceptu Smart spíše provázánu na RIS3 (Brno, Hradec Králové, Ostrava, Olomouc).
Na úrovni bývalých okresních měst téměř 95 procent těchto měst nemá nebo spíše nemá své strategie konceptu Smart provázány s RIS3. Pouze okresní město Třebíč uvádí, že má svou strategii implementace konceptu SMART provázánu na RIS3 a Bruntál má tyto strategie spíše provázány.
Obecně lze konstatovat, že na úrovni krajů existuje určitá míra provázanosti implementace konceptu Smart s RIS3, i když v tomto ohledu panuje mezi kraji heterogenita. Na úrovni krajských měst je tato provázanost menšinová, častou odpovědí byla i neznalost existence RIS3 strategie.
Oblasti implementace konceptu Smart a příklady dobré praxe v ČR
Dominantními cílovými oblastmi pro implementaci konceptu Smart v České republice jsou udržitelná mobilita, oblast informačních a komunikačních technologií a efektivní správa území. V této kategorii tvoří projekty v oblasti ICT a efektivní správa území 45 % z celkového počtu již zrealizovaných projektů a projekty do oblasti udržitelné mobility tvoři 31 % projektů. Mezi aktuálně realizovanými projekty konceptu Smart představují projekty pro cílovou oblast ICT a efektivní správa území 28 % z celkového počtu aktuálně realizovaných projektů, přičemž aktuálně řešené projekty do oblasti udržitelné mobility dosahují 44 %. Dominantní postavení si tyto dvě cílové oblasti udržují i mezi připravovanými projekty, kdy do každé z těchto oblastí je směrována přibližně jedna třetina uvažovaných projektů konceptu Smart.
Za pozitivní lze považovat, že příklady dobré praxe z pohledu systematičnosti je možné identifikovat i na úrovni jednotlivých krajských i bývalých okresních měst. Do této skupiny patří často zmiňované příklady krajských měst jako Brno nebo Praha, i bývalá okresní města jako Kolín, Litoměřice, Písek, Třinec, Tábor, Chomutov, Mladá Boleslav, Prostějov, Opava, Přerov nebo Příbram. Systematičnost přístupu k implementaci konceptu SC/R je třeba vyzdvihnout u města Třebíč.
Největší překážky implementace konceptu Smart
Jako největší překážky implementace a rozvoje konceptu Smart City/Region byly identifikovány problémy: nedostatek finančních prostředků, legislativní překážky, nedostatečná komunikace relevantních zástupců státní správy a administrativní náročnost.
Strategie implementace konceptu Smart City/Region
Samostatná strategie pro koncept Smart existuje v současně době sice jen ve dvou krajích, ovšem v šesti dalších se pracuje na její přípravě. V dalších dvou je zpracování strategie plánováno. Jen v jednom kraji není zpracování strategie pro implementace konceptu Smart ani plánováno. Téměř ve všech krajích je cílovou oblastí pro implementaci konceptu Smart udržitelná mobilita. Druhou nejčastější cílovou oblastí jsou investice do oblasti informačních a komunikačních technologií a efektivní správy území. V téměř třech čtvrtinách krajů jsou cílovou oblastí pro implementaci konceptu Smart udržitelná energetika a zdravotnictví, bezpečnost a sociální služby. Přibližně polovina krajů se chce soustředit na životní prostředí a udržitelné hospodaření s přírodními zdroji, kulturu a cestovní ruch, inovace a rozvoj podnikání. Oblast vzdělávání a sportu v rámci konceptu Smart je předmětem implementace ve dvou krajích.
U krajských měst žádné neuvedlo, že by získaná data byla systematicky využívána. Tři čtvrtiny měst uvádí, že s daty pracují v dílčích oblastech, ovšem zbývající čtvrtina měst pracuje s daty spíše sporadicky a nahodile.
Ani žádné z okresních měst neuvedlo, že by získaná data byla systematicky využívána. Téměř 40 procent okresních měst uvádí, že s daty pracují v dílčích oblastech, dalších 55 procent měst pracuje s daty spíše sporadicky a nahodile. Zbytek s daty nepracuje.
Motivace krajů a měst pro implementaci konceptu Smart
Motivaci k implementaci konceptu Smart City/Region krajská zastoupení spatřují především ve zvyšování efektivnosti veřejné správy, a to zejména díky možnosti řízení na základě dat. Dalšími z motivů jsou snižování nákladů, zvyšování kvality služeb poskytovaných obyvatelům a návštěvníkům měst, zvyšování kvality životního prostředí a života v regionu.
Motivace k implementaci konceptu Smart City na úrovni krajských měst vychází především ze snahy o zvyšování kvality života, efektivnosti veřejné správy, ze snahy o finanční a časové úspory a zvyšování kvality poskytovaných služeb.
Okresní města spatřují motivaci ve zvyšování efektivnosti veřejné správy, a to zejména díky možnosti řízení na základě dat. Dalšími z motivů jsou snižování nákladů, úspory, zvyšování kvality služeb poskytovaných obyvatelům a návštěvníkům měst, zvyšování kvality životního prostředí a života v regionu apod.
Financování implementace konceptu Smart
Jedna čtvrtina krajů má v rozpočtu samostatnou kapitolu pro koncept Smart. Pokud se týká forem financování, všechny kraje využívají – a i nadále předpokládají – využívání vlastních zdrojů a dotačních titulů jak z národních, tak i evropských zdrojů. Čtyři ze 13 krajů financovaly své projekty prostřednictvím EPC a tři kraje to vidí i jako vhodnou formu financování do budoucna.
Naprostá většina krajských ani okresních měst nemá v rozpočtu samostatnou kapitolu pro koncept Smart. Výjimku tvoří dvě krajská a dvě okresní města.
Nejlépe hodnocená města a kraje v rámci konceptu PDCA
Zajímavý je pohled na hodnocení konceptu PDCA samosprávných krajů/krajských měst/okresních měst. Mezi samosprávnými kraji jsou na prvních třech místech souhrnného hodnocení celého cyklu PDCA kraje Středočeský, Moravskoslezský a Zlínský. Když se však podíváme na jednotlivé fáze tohoto cyklu, fáze iniciace byla nejlépe hodnocena v Královehradeckém kraji, stejně tak tento kraj by se umístil mezi třemi nejlépe hodnocenými i pro fázi plánování a realizace. Podobná situace je i u krajských a okresních měst. Při celkového hodnocení konceptu PDCA se na prvních třech místech umístily Praha, Pardubice a Hradec Králové. V rámci fází iniciace a následného plánování však bylo nejlépe hodnoceno Brno. Velmi podobná situace je i u okresních měst, celý cyklus PDCA je nejlépe hodnocen v Třinci, Litoměřicích a Mladé Boleslavi. Pokud se však zaměříme na fázi iniciace, mezi prvními třemi městy by byla Třebíč a Písek. Písek je v nejlepší trojici i ve fázi plánování a společně s Táborem a Havlíčkovým Brodem tvoří i tři nejvýše hodnocená města pro fázi realizace.
